Prodloužený víkend ve Florencii stojí za to! Andiamo!
Když přemýšlíte kam do Itálie na pár dní, jednoznačně mě napadne Florencie. Je to město skvělého jídla, památek a nepotřebujete k tomu auto. Vše si projdete za 3 dny pěšky.
Na podzim 2019 letěl přímý spoj letecké společnosti Vueling, tudíž to byla naše jasná volba. Vyrazily jsme s kamarádkou na Mikuláše na prodloužený víkend plný dobrého jídla a památek, kterou jsou ve Florencii na každém kroku. Zarezervovali jsme si krásný hotel Palazzo Tolomei – https://www.palazzotolomei.it/, v samém centru Florencie. Let do Florencie na Amerigo Vespucci airport trvá zhruba hodinku a dvacet minut. Krátce po startu vyprávím kamarádce, jak minulý týden při letu z Miami jsme měli na palubě zdravotní případ a v tom se ozve z mikrofonu stevard, zda je v letadle přítomen lékař, že je někomu nevolno. Naštěstí vše dobře dopadlo a po přistání na letišti čekala sanitka a paní do ní odešla po svých. Na letišti jsme nasedly na místní tramvaj, která vás pohodlně dopraví přímo do centra Florencie za 1,5 EUR na osobu, lístek si koupíte v automatu na nástupišti a jezdí to každou chvilku. Do hotelu jsme to měly od stanice tramvaje kousíček pěšky.
Na recepci nás přivítala velmi milá paní majitelka hotelu, Daniela. Palazzo Tolomei je butikový hotel ve starém italském stylu a má jen několik málo pokojů. Daniela nás provedla celým hotelem a zodpověděla veškeré naše dotazy. Naše první otázka byla, kam na dobré jídlo ve Florencii? Myslím, že trošku zbytečná, protože v Itálii snad nemůžete šlápnout vedle. Byl pátek odpoledne, tak jsme vyrazily na první prohlídku města. Za 5 minut jsme došly na náměstí Duomo k nádherné katedrále Santa Maria del Fiore, naše oči zůstaly viset na Bruneleschiho kopuli, kde se zcela nahoře procházeli lidé a my věděly, že tam musíme také. Pokračovaly jsme dál až k Ponte Vecchio neboli mostu zlatníků. Při zpáteční cestě jsme navštívily pár místních obchůdků a měly to štěstí, že jsme viděly rozsvícení vánočního stromu na náměstí Duomo.
Nastal čas večer a my si říkáme. Tak kam půjdeme? Necháme to osudu a na něco natrefíme. A stalo se. Nedaleko našeho hotelu se nachází Mercato Centrale – https://www.mercatocentrale.it/, taková tržnice na jídlo. Nahoře v první patře je nespočet různých stánků s jídlem, kde si můžete dát opravdu cokoliv. Jeden stánek je pouze s těstovinami, další s pizzou, jiný na steaky, burgery, ryby, pečivo, sýry, sushi, víno, sladkosti, je zde také pekárna, jídlo pro vegany a vegetariány. A uprostřed této velké haly jsou židle a stolky, kam se posadíte s jídlem zakoupeným u stánku a objednáte si pouze pití u číšníka. Pokud máte velkou žízeň, můžete si sami dojít k opravdu dlouhému baru. Po prvním večeru jsme věděly, že tato tržnice se stala naším zamilovaným místem na jídlo po celou dobu pobytu. Je tu tolik možností jídel, že se opravdu nepřejíte stejného jídla. Takové magické místo, které vás stále přitahuje. Co je důležité říci, tak cenově velmi dostupné, oproti restauracím venku na ulici. Po cestě z večeře jsme se stavily přímo vedle hotelu v místní cestovní agentuře a objednaly si na druhý den zájezd do města Pisa a Lucca. Zájezd na osobu včetně obědu stál 66 EUR. Ráno nás čekala vynikající snídaně s místními specialitami, znáte takové to, když nevíte co sníst dříve? Takto bohaté a vynikající snídaně v hotelu byly.
A je čas vyrazit na výlet. Po snídani jsme dojely taxi za 12 EUR cca 10 minut od hotelu na smluvené nástupní místo a v 9:00 nasedly do autobusu společně s dalšími 20 výletníky a vyrazily směr Pisa s naší průvodkyní, která průvodcovala v angličtině a ve španělštině, naše skupina byla mix různých národností. Po hodince jízdy jsme dojeli do Pisy na parkoviště a šli dalších 10 minut pěšky až k bráně, kudy se jde k šikmé věži. U této brány na nás čekala místní průvodkyně, která nás hodinu provázela a vyprávěla velmi zajímavý příběh. Navštívili jsme katedrálu „Cattedrale di Pisa“ a udělali si mraky fotek šikmé věže. Poté následoval oběd v místní ristorante, dostali jsme zeleninový salát, lasagne a zmrzlinu tiramisu. Pomalinku jsme se přesunuli k autobusu a pokračovali do dalšího kouzelného italského města Lucca. U bran města na nás čekala další místní průvodkyně, která nás provázela hodinku městem a poté jsme měli ještě 30 minut rozchod, který jsme využily k nákupům. Holky no. Do Florencie jsme se vrátily kolem 19 hodiny. Byl to moc pěkný celodenní výlet.
Další den ráno jsme vyrazily cíleně na druhou stranu řeky přes Ponte Vecchio do zahrad a navštívily jsme Giardino Bardini a Giardino di Boboli. Vstup do zahrad byl 6 EUR na osobu a platil pro obě dvě zahrady. Pravda, byla zima a moc tam toho nekvetlo, za to je tam krásná architektura, sochy, navíc bylo sluníčko a procházka byla fajn. Samozřejmě jsme si dělaly pravidelné zastávky na prosecco, aperol a espresso. Po tour de zahrady jsme zamířily do nejkrásnějšího kostela ve Florencii, Santa Croce. Vstup je 8 EUR na osobu. Rozhodně doporučujeme navštívit. Po návštěvě kostela následovala další stravovací přestávka. Přímo před kostelem na náměstí byl trh s desítkami stánků, kde prodávali místní speciality. Po cestě zpátky k hotelu jsme se zastavily koupit vstupenky na Brunelesciho kopuli. Koupíte je přímo zezadu za kopulí. Ticket office nemůžete minout. U pokladny zaplatíte 18 EUR na osobu a přejdete k automatu, kam vstupenky naskenujete a vyberete si přímo čas. Bez vybrání času z kanceláře nemůžete odejít, jinak se na kopuli nedostanete. Vstupenky lze zakoupit také online přes internet.
Večeře proběhla již klasicky v Mercato Centrale. Kolem půlnoci jsme šly spát s tím, že druhý den ráno musíme trošku dříve vstát, sbalit si věci, stihnout snídani a udělat check out. Nečekaly jsme, že budeme vstávat opravdu brzo a to přesně ve 4:37 ráno. Kamarádka mě budí a říká je zemětřesení, vstávej. Já jsem si v první chvíli myslela, že jede pekař s houskama po dlažebních kostkách. Přece jenom v tuto dobu má člověk ještě těžký spánek. Viděly jsme, jak se klepal náš starodávný lustr nad námi na kterém byla stovka cinkrlátek. Po chvilce to ustalo a poté již byly cítit jen slabé otřesy. Zemětřesení mělo sílu 4,5 stupně Richterovy stupnice. Epicentrum bylo 30 km od cetra Florencie. Nebylo to nic příjemného, nicméně v Itálii je to relativně běžné a ráno když jsme o tom mluvily s majitelkou hotelu Danielou, tak ta se jen pousmála a říkala že už to ani nevnímá.
Vyrazily jsme na 10 hodinu na kopuli a uvítala nás před vstupem na dlouhá fronta minimálně 50 osob, všichni čekali až se otevřou brány. Po kontrole vstupenek následoval ještě průchod přes bezpečnostní rám a pak už jen 400 schodů vzhůru a vzhůru. Tento výstup doporučujeme těm, kteří mají aspoň trošku fyzičku a nemají klaustrofobii, jelikož některá místa jsou opravdu úzká a schody velmi točité. Výhled shora stojí opravdu za to. Florencii máte doslova na dlani. Nám zrovna lehce pršelo, což bylo po tom výstupu i docela příjemné a rozhodně to ničemu nevadilo. Nemusíme mít fotky, kde je pořád sluníčko, že? Cesta dolů byla již bez funění, daly jsme se poslední espresso na náměstí, vyzvedly kufry v hotelu a vyrazily směr tramvaj a letiště.
Prodloužený víkend ve Florencii určitě stojí za to v jakémkoliv období, o čemž jsme se první prosincový víkend přesvědčily a rády se sem na skvělé jídlo i pití vrátíme.
Autor a foto: Markéta Škopková
